Historie osídlení území kolem Červené Řečice začíná už v době knížecích Čech. Roku 1144 daroval kníže Vladislav II. pražskému biskupu Otovi zalesněnou krajinu při horním toku řeky Želivky, kde pak další biskupové zakládali na vymýcené půdě nové osady.

Mezi novými sídlišti, která vznikla ještě koncem 12. stol., byla také Řečice, která se stala od svého počátku přirozeným správním centrem rozsáhlého panství pražských biskupů a arcibiskupů (mělo až 90 osad).