Menu

Bezpečný pohyb v terénu: V případě ztracení je nejdůležitější popsat místo, kde se nacházím

Vyrazit na túru, na houby, nebo jen tak do přírody. Myšlenka, která napadne každoročně mnoho dospělých, seniorů, ale i dětí. Je dobré si uvědomit, že i pobyt v přírodě s sebou kromě příjemného zážitku může nést i určitá rizika. Proto je velmi důležité si před samotnou cestou připomenout některá základní pravidla, kterými bychom se měli řídit.

Naše bezpečí můžeme chránit již před samotnou cestou. Ptáte se jak? Ještě než někam vyrazíme, je dobré zvážit svůj aktuální zdravotní stav. Podívat se do mapy, abychom věděli, kudy půjdeme. Ideální volbou je pohyb po značených turistických cestách. Na cestu připravíme i náš mobilní telefon, který by měl být nabitý a v ideálním případě by měl obsahovat aplikace, které nám mohou pomoci, např. aplikaci záchranka. Pokud se chystáme do přírody na delší dobu, vezmeme si sebou také malou svačinu, (jídlo a dostatek tekutin). Nesmíme zapomínat ani na vhodné oblečení do každého počasí, které se zejména na horách může měnit velice rychle. O svém výletu vždy dopředu dáme vědět svým blízkým, zejména jim řekneme, kam jdeme a kdy se vrátíme. Pokud je to možné, na cestu nechodíme sami.

I přes dodržení všech pravidel před cestou se nám může stát, že se ztratíme. Jak se tedy zachovat v tomto případě? Důležité je zachovat chladnou hlavu a nezmatkovat. Zastavit se na místě, rozhlédnout se a zhodnotit své možnosti. Ve svém okolí zkoušíme najít orientační body, které by mohli pomoci s naším vypátráním. Může pomoci cokoliv, např. posed, opuštěná chata, krmelec, nebo protékající potok.

Pokud si nejsme jistí cestou zpět, nebudeme se vracet, abychom ještě více nezabloudili. Zůstaneme na místě, které můžeme dobře popsat. Použijeme svůj mobilní telefon, kontaktujeme osobu blízkou, která nás už nejspíše hledá. V případě potřeby kontaktujeme složky Integrovaného záchranného systému. Zejména Policii České republiky na lince 158, případně na jednotném evropském čísle tísňového volání 112 a postupujeme v souladu s jejich instrukcemi. 

Čekáme tedy na pomoc, a našim cílem je, se ji dočkat v co nejlepším stavu. V případě nepříznivého počasí najdeme úkryt (posed, krmelec, apod.). Udržujeme se v suchu a teple. V případě únavy si lehneme na bok a pokud možno se odizolujeme od země, např. mikinou, nebo alespoň větvemi. Z místa, které jsme udali, už neodcházíme a vyčkáme na pomoc.

V našich podmínkách je pravděpodobné, že pokud nám nedojdou síly, dříve, či později narazíme na civilizaci. Ale i to může nějakou dobu trvat. Pokud u sebe nemáme mobilní telefon a naše síly nám už nedovolují pokračovat v cestě, setrváme na místě. Můžeme vydávat hluk, volat, pískat či na strom nebo jiný vyvýšený bod uvázat nějaký výrazný předmět.

V neposlední řadě bychom si měli uvědomit, že tato situace se nemusí týkat pouze dětí, nebo seniorů. Ztratit se může každý z nás. Proto je důležité se na každou cestu řádně připravit a v přírodě se chovat obezřetně, tak abychom si náš výlet užili bez jakékoliv úhony, nebo špatné vzpomínky.

Odebírejte humpolecký newsletter!

Město Humpolec