Název územně plánovací dokumentace (ÚPD) : Humpolec – Lokalita Cípek
druh ÚPD : Regulační plán (RPn) stupeň ÚPD : Návrh
Pořizovatel RPn: Město Humpolec IČO : 00248266 v přenesené působnosti na : Městský úřad Humpolec 396 01 Humpolec
Zpracovatel RPn : Ing. arch. Milič Maryška IČ : 16125703 číslo autorizace : 00401 Letohradská 3 , 170 00 Praha 7
Autorský tým: Ing. arch. Miroslav Kroulík Ing. arch. Milič Maryška
Nadřízený orgán regulačního plánování : Krajský úřad kraje Vysočina Odbor územního plánování a stavebního řádu
Žižkova 57 , 587 33 Jihlava Číslo zakázky / datum 31 – 2003 / duben 2005
SEZNAM DOKUMENTACE
Textová část
A. ZÁKLADNÍ ÚDAJE strana ( hlavní cíle řešení, zhodnocení průběhu prací, vyhodnocení splnění zadání ) 4
B. ŘEŠENÍ ZMĚNY územního plánu
1. Vymezení řešeného území 6 2. Specifické charakteristiky řešeného území 6 3. Vazby řešeného území na širší okolí a město Humpolec 7 4. Návrh urbanistické koncepce 8 5. Regulační prvky plošného a prostorového uspořádání 10 6. Limity využití území 12 7. Doprava – návrh řešení dopravní obsluhy území 14 8. Technické vybavení 16 9. Veřejně prospěšné stavby 18 11. Ochrana obyvatel 18 11. Životní prostředí 19 12. Lesy a zemědělská půda 19 A – Vyhodnocení vlivu řešení na pozemky plnící funkci lesa B – Vyhodnocení vlivu řešení na zemědělský půdní fond c. návrh změny závazné části 22
Výkresová část :
A1 KOMPLEXNÍ URBANISTICKÝ NÁVRH A2 PROSTOROVÁ STRUKTURA ZÁSTAVBY A3 PARTER VEŘEJNÉHO PROSTORU B DOPRAVNÍ ŘEŠENÍ C TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA D ETAPIZACE VÝSTAVBY E ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND F ŠIRŠÍ VZTAHY G Schéma zástavby – axonometrie
textová Část
A. ZÁKLADNÍ ÚDAJE
( hlavní cíle řešení, zhodnocení průběhu prací, vyhodnocení splnění zadání )
a) Hlavní cíle řešení
Regulační plán lokality Cípek (RPn Cípek) bude zákonným nástrojem pro ovlivňování výstavby, ochranu krajiny, přírodních i urbanistických hodnot území a životního prostředí.
Zpracování regulačního plánu umožní najít optimální způsob řešení zástavby v dané lokalitě jak po stránce zapojení nové obytné části města do jeho urbanistického obrazu, tak i po stránce optimalizace ekonomických nákladů na zainvestování území.
Cílem zpracování regulačního plánu je vytvořit předpoklady pro harmonický rozvoj zástavby. Řešená lokalita leží ve vyvýšené poloze pod okrajem lesního masívu na jižní straně Humpolecké kotliny, která je podkovovitě obklopena okolními kopci. Území lokality je proto v pohledově silně exponované poloze vůči celému městu, zdejší zástavba se tak bude uplatňovat v dálkových pohledech jako součást panorámatu města nejen z jeho území, ale i z okolních kopců (např. z hradu Orlík, ležícího na návrší na protilehlé severní straně kotliny). Z těchto důvodů je nezbytně nutné urbanistické kompozici zástavby lokality Cípek věnovat mimořádnou pozornost. Hlavním cílem zpracování regulačního plánu je proto nejen harmonické zapojení nové výstavby do krajinného, urbanistického i architektonického kontextu města i jeho širšího okolí, ale i jeho obohacení o nové urbanistické a architektonické kvality.
Poloha lokality pod okrajem lesa na návrší při jižním okraji města poskytuje potenciál velmi kvalitního bydlení na pomezí urbanizovaného území a přírodního prostředí, mezi jehož hlavní hodnoty náleží cenný panoramatický výhled na celou Humpoleckou kotlinu. Nekoncepční výstavba v dané lokalitě by mohla tyto hodnoty místa do značné míry promrhat.
b) Zhodnocení průběhu prací na ÚPD
(zhodnocení vztahu dříve zpracované a schválené územně plánovací dokumentace)
Práce na zpracování územně plánovací dokumentace (dále ÚPD) na území města Humpolce probíhají podle zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) ve znění pozdějších platných předpisů a podle vyhlášky č. 135/2001 Sb., o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci.
b1) Zhodnoceni vztahu k Územnímu plánu města Humpolce
Územní plán města Humpolce byl schválen zastupitelstvem města dne 23. října 2002. O pořízení dalšího stupně podrobnějšího ÚPD – Regulačního plánu pro lokalitu Cípek rozhodlo zastupitelstvo města.
Lokalita Cípek je v Územním plánu města (dále ÚPO) Humpolce stanovena jako rozvojové území pro čisté bydlení (BČ – bydlení čisté, viz výkres F – „Širší vztahy“, příloha s reprodukcí výřezu hlavního výkresu ÚPO Humpolec).
Regulační plán se tímto územím v lokalitě Cípek zabývá podrobně. Ve formě regulativů stanovuje přípustné funkční využití a zejména prostorové uspořádání nové zástavby. RPn Cípek na základě podrobné detailní analýzy řešeného území upřesňuje hranice zastavitelného území stanovené územním plánem města.
b2) Průběh prací na RPn Cípek
V první etapě prací na RPn Cípek byly zpracovány průzkumy a rozbory, které analyzují současný stav, mapují hlavní jevy v území a podmínky využívání území, rozvojové tendence, problémy a střety zájmů v řešeném území. Na základě analýzy z průzkumů a rozborů byl zpracován návrh Zadání RPn Cípek, který stanovil rozsah prací na RPn Cípek. Projednání návrhu Zadání RPn Cípek proběhlo řádně podle § 20 stavebního zákona. Návrh zadání RPn Cípek byl schválen zastupitelstvem města dne 29. září 2004.
Ve druhé etapě prací na RPn Cípek byl na základě schváleného zadání zpracován koncept RPn Cípek. Projednání konceptu RPn Cípek proběhlo řádně podle § 21 stavebního zákona. Souborné stanovisko ke konceptu RPn Cípek, zpracované na základě výsledků projednání konceptu, bylo schváleno zastupitelstvem města dne 27. dubna 2005.
c) Vyhodnocení splnění Souborného stanoviska ke konceptu RPn Cípek
Návrh RPn Cípek vychází z konceptu řešení RPn Cípek a splňuje všechny požadavky uvedené ve schváleném Souborném stanovisku ke konceptu řešení RPn Cípek. Návrh RPn Cípek je zpracován v souladu s usnesením zastupitelstva města Humpolce o schválení Souborného stanoviska ke konceptu RPn Cípek ze dne 27. dubna 2005.
d) Vyhodnocení souladu RPn Cípek s cíli územního plánování
Návrh RPn Cípek vytváří v souladu s § 1, odst. 2 stavebního zákona předpoklady k zabezpečení trvalého souladu všech hodnot v území, ať se jedná o hodnoty přírodní, civilizační nebo kulturní. Zvláštní zřetel kromě zabezpečení rozvoje je přitom brán na péči o životní prostředí a ochranu přírody.
demografické údaje
Město Humpolec mělo v celém svém správním území ke dni 1. 3. 2001, v době kdy proběhlo celostátní sčítání obyvatelstva, 10 979 trvale bydlících obyvatel. Z toho vlastní město Humpolec mělo 9 094 obyvatel a okolní sídla – místní části 1939 obyvatel. Územní plán předpokládá, že v návrhovém obdobím do roku 2020 by mohl činit nárůst obyvatelstva 20%, což znamená, že by mohl dosáhnout počet trvale bydlících obyvatel až 13 000 v celém správním území Humpolec. Tomuto počtu odpovídá nabídka všech rozvojových (zastavitelných) ploch vymezená v návrhu řešení ÚPO (včetně RPn řešené lokality Cípek) a zahrnutá do návrhového období (plochy ve výhledu nejsou započteny).
V řešené lokalitě Cípek je možno podle návrhu řešení RPn vystavět 32 rodinných domů (minimální velikost parcely stanovené územním plánem města je 800m2), což znamená trvalé bydlení pro cca 100 až 120 obyvatel města v celé lokalitě Cípek. Urbanistický návrh lokality umožňuje realizaci výstavby ve dvou etapách (výkres D – „Etapizace výstavby“). V první etapě může být realizována severní část zástavby lokality v počtu 20 RD.
b. řešení regulačního plánu
1. vymezení řešeného území
Řešené území leží na jižním okraji města Humpolec na prodloužené ose přímé Hálkovy ulice, která propojuje centrální části města se sportovišti, ležícími v těsném sousedství řešené lokality.
Hranice řešeného území a hranice širšího okolí, které může mít vliv na řešení RPn, jsou přehledně vyznačeny v grafické části na výkresu F – Širší vztahy :
1. Hranice řešeného území
(vymezuje RPn řešené území, které je předmětem regulace)
2. Hranice širšího okolí
(zahrnuje RPn řešené území + území navazující)
Řešené území (území, které je předmětem regulace RPn) je vymezeno takto :
* Jižní hranici řešeného území vymezuje železniční trať (Havlíčkův Brod – Humpolec).
* Západní hranici řešeného území vymezuje cesta k pomníku padlých rumunských vojáků se „Stromořadím Cípek“, které je registrovaným VKP – významným krajinným prvkem.
* Severní hranici řešeného území vymezuje stávající zástavba (současně zastavěné území města), tvořená rodinnými domy a zimním stadiónem. Podél zástavby vede VN 22 kV.
* Východní hranice řešeného území je stanovena ve volném prostoru okolních luk, které jsou územím nezastavitelným. Podél této hranice jsou vyhlášena PHO vodních zdrojů.
2. specifické charakteristiky řešeného území
Řešené území je pohledově silně exponovanou lokalitou v závěru Humpolecké kotliny, ve kterém leží město Humpolec a který je podkovovitě obklopen okolními bezprostředně sousedícími kopci. Díky vyvýšené poloze nad úrovní stávající zástavby a současně pod okrajem souvislého lesního masívu se zástavba na území lokality bude velmi výrazně uplatňovat v panorámatu města i v dálkových pohledech (například z centra města – kostela, z vyšších pater domů, z hradu Orlík, z okolních kopců, apod.), a proto je věnována urbanistické kompozici a prostorovému uspořádání staveb v této lokalitě odpovídající pozornost. Novou výstavbu je proto nutné harmonicky zapojit do krajinného, urbanistického i architektonického kontextu.
Řešené území se nachází v nadmořské výšce od 545m do 565m a svažuje se k severu směrem k centru města. Nachází se při jižním okraji současně zastavěného území města Humpolce (viz výkres F – „Širší vztahy“). Okraj města je tvořen na západní straně Hálkovy ulice zástavbou novějších rodinných domů, na východní straně areálem zimního stadiónu.
Na ostatních třech stranách lokalita sousedí s nezastavitelnými plochami přírodního charakteru. Louky na východě spadají do vyhlášených ochranných pásem hygienické ochrany vodních zdrojů, po západní hranici vede VKP „Stromořadí Cípek“, k němuž přiléhá na druhé straně les (vyjma severního konce, kde se nacházejí zahrádky) a lesní masív přiléhá rovněž k jižní straně lokality.
Přibližně ve středu severní hranice území lokality končí přímá trasa Hálkovy ulice, která spojuje jižní okraj zástavby města s jeho centrální částí. Prodloužení stávající trasy přes řešené území tak vytváří jeho osu, která směřuje do nejvýše položené části lokality na jejím jižním okraji. Cesta stromořadím VKP Cípek , vedoucí podél západní hranice území lokality, slouží jako hlavní pěší trasa pro turistické výlety obyvatel města do přírodního prostředí lesních masívů v jeho blízkém okolí. Místní železnice do Havlíčkova Brodu, vedoucí podél jižní hranice řešeného území, odděluje lokalitu od přírodního prostředí sousedního lesa, bariéra je prostupná pouze přejezdem na konci cesty stromořadím Cípek.
Trasy elektrického vedení a železnice se svými ochrannými pásmy od severu a jihu limitují využitelnost území lokality pro zástavbu rodinnými domy. Na západní straně hranici zastavitelného území limituje ochranné pásmo přírodního prvku VKP „Stromořadí Cípek“ a na straně východní je zástavba limitována hranicí vyhlášených pásem hygienické ochrany vodních zdrojů. Posledním limitujícím faktorem zastavitelnosti daného území je ochranné pásmo technologického zařízení chlazení zimního stadiónu, umístěné přímo při severní hranici lokality. Nezastavitelné území v ochranném pásmu chladicí technologie zimního stadionu současně leží v nejnižší části území lokality a je proto využito pro zřízení retenční nádrže srážkových vod.
3. vazby řešeného území na širší okolí a město Humpolec
Poloha řešené lokality na návrší na rozhraní současně zastavěného území města a volné krajiny Českomoravské vrchoviny vytváří ideální podmínky pro komfortní bydlení v rodinných domech. Dobrá dostupnost centra města je zde kombinována s polohou na okraji přírodního prostředí lesního masívu. Nezanedbatelnou hodnotu představuje rovněž panoramatický výhled na měst Humpolec a na celou Humpoleckou kotlinu, lemovanou podkovovitě okolními zalesněnými kopci. Velikost zastavitelného území lokality, předurčená limitujícími faktory zástavby, umožňuje jeho rozdělení na 32 stavebních parcel pro jednotlivé rodinné domy s velikostí nad 800m2. Nejvýše položená část řešeného území se nachází současně na konci přímé osy prodloužené Hálkovy ulice a svou polohou v ochranném pásmu železnice je pro obytnou zástavbu nevyužitelná, zde je navrženo umístění dominantního nebytového objektu.
Plošný rozsah lokality je optimální pro vytvoření kompaktního obytného celku o velikosti, která je pro komfortní bydlení v rodinných domech ideální. Vymezení zastavitelného území limitujícími faktory znemožňuje do budoucna jakékoliv další rozšiřování zástavby v okolí řešené lokality a zabezpečuje tak zachování jedinečné urbanistické situace komorního uzavřeného obytného celku na pomezí města a zachované přírodní krajiny. Nový obytný celek, který uspokojuje v podstatě všechny požadavky na vysokou kvalitu bydlení v rodinných domech, musí být postaven podle koncepčního urbanistického návrhu. Veřejný prostor je nedílnou součástí obytného celku, jeho vytvoření proto musí být věnována veliká péče včetně kvalitního architektonického návrhu.
4.Návrh urbanistické koncepce
Návrh urbanistické koncepce řešení lokality Cípek vychází z jedinečných hodnot daného území ve vztahu k urbanistické struktuře města i okolní krajiny. Cílem návrhu je vytvoření harmonického celku, který tyto hodnoty v co možná nejvyšší míře využije pro vysokou kvalitu bydlení v dané lokalitě a současně obohatí město i celou okolní krajinu o nový kvalitní prvek. Principy urbanistického řešení jsou graficky znázorněny na hlavních výkresech A1 – „Komplexní urbanistický návrh“, A2 – „Prostorová struktura zástavby“ a A3 – „Parter veřejného prostoru“.
Hlavní osou urbanistické kompozice území řešené lokality je Hálkova ulice, která spojuje západní okraj centrální zóny města se sportovním areálem při jižním okraji lokality Cípek. V současnosti je přímá trasa ulice slepě ukončena při severním okraji řešeného území. Prodloužená trasa přímé ulice prochází přibližně středem lokality a stává se tak osou symetrie pravidelně řešené uliční sítě. Dvě souběžné vedlejší ulice se v mírném úhlu odklánějí od směru hlavní ulice a akcentují tak skutečnost, že se řešené území směrem od hranice zastavěného území města mírně rozšiřuje. Veškerá zástavba rodinných domů je řazena podél těchto tří ulic. Při severním a jižním okraji řešeného území jsou tyto tři ulice v příčném směru vzájemně propojeny komunikacemi, vedenými v ochranných pásmech železnice a VN 22kV elektrického vedení. Takto vytvořený okruh je optimální pro efektivní dopravní obsluhu území a současně vytváří pravidelnou a přehlednou kostru urbanistického řešení. Přibližně středem řešeného území je vedena ještě další užší jednosměrná komunikace, příčně propojující tři obytné ulice přibližně v polovině jejich délky, je navržena z důvodů optimální komunikační prostupnosti území ve všech směrech. Z nároží okruhu navržených ulic vycházejí vždy západním a východním směrem podružné převážně pěší komunikace, propojující lokalitu s okolní krajinou, zejména s důležitou pěší turistickou trasou, vedoucí stromořadím Cípek při západním okraji řešené lokality.
Zakončení prodloužené Hálkovy ulice se nachází při jižním okraji řešené lokality v její nejvýše položené části, kde je akcentováno vytvořením malého náměstí, jehož pravidelně lichoběžníkový půdorys se rozevírá směrem k nebytovému objektu, který tvoří vertikální dominantu jak hlavního veřejného prostoru, tak i zástavby celého obytného souboru. Dominantní objekt současně tvoří pohledové zakončení Hálkovy ulice, která až k tomuto místu pozvolna stoupá v jediné přímce z centrálních oblastí města. Prodloužená Hálkova ulice spolu s náměstím tvoří hlavní veřejný prostor nového obytného celku. Z toho důvodu je oproti ostatním ulicím výrazně rozšířená na 18 m a opatřená plochami veřejné zeleně, které budou doplněny prvky drobné architektury. Důstojnost hlavního veřejného prostoru je podtržena pravidelným osově symetrickým řešením parteru a výsadbou aleje vzrostlých stromů v pravidelném sponu. Střed náměstíčka na konci hlavní ulice je zvýrazněn osazením objektu výtvarného díla uprostřed kruhového objezdu.
Prostorová struktura zástavby, vsazená do základní komunikační kostry, plně respektuje morfologii terénu lokality. Obdélné parcely jsou orientovány podélnou osou ve směru vrstevnic stejně jako všechny objekty. Nejpevnější pravidla regulace jsou navržena pro objekty rodinných domů podél střední osy hlavní ulice, směrem k západnímu a východnímu okraji lokality se pravidla regulace rozvolňují. Totéž platí pro pravidelnost situování objektů. Předpokládá se rovněž postupné snižování výšky objektů ve směru od střední osy řešeného území k jeho okrajům. Umístění jednotlivých domů na parcelách vytváří podmínky pro dosažení vysokého stupně intimity bydlení ve všech objektech.
Jednoznačnou vertikální dominantou zástavby lokality může pak být nebytový objekt v závěru hlavní ulice, umístěný současně na nejvyšším místě řešeného území. Střední část průčelí objektu může být na ose Hálkovy ulice zvýrazněna například věží veřejně přístupné rozhledny, ze které bude jedinečný výhled na celé město i krajinu v jeho okolí.
Osu hlavní ulice prostorově zvýrazňuje alej vzrostlých stromů. Jednostranná alej bude vysázena rovněž při jižní straně obvodové komunikace na jižní hranici zastavitelného území, kde prostorově uzavře areál nové zástavby vůči volné krajině v jeho sousedství. Také technologicky řešená retenční nádrž v dolní části lokality bude kryta alejí vzrostlých stromů.
Návrh funkčního členění území lokality vychází ze schváleného územního plánu města Humpolce. Lokalita je určena ve své zastavitelné části pro bydlení čisté (BČ), nízkopodlažní zástavba rodinnými domy. Rozsah funkční plochy BČ je oproti územnímu plánu rozšířen na jižní a severovýchodní straně lokality a zasahuje tak do ochranných pásem jakožto zahrady rodinných domů, což zlepšuje možnosti využití lokality. Vzhledem k mimořádným přírodním a urbanistickým kvalitám lokality se zde předpokládá realizace komfortního bydlení charakteru vilové čtvrti, proto je navržena zástavba pouze izolovanými rodinnými domy. Návrh parcelace počítá s výstavbou celkem 32 rodinných domů v šesti blocích, oddělených vzájemně prostorem veřejných komunikací (viz. výkres A2 – „Prostorová struktura zástavby“), na tomto výkrese jsou uvedeny orientační výměry jednotlivých parcel. Minimální velikost parcely pro jeden dům je stanovena 800 m2.
Oproti schválenému územnímu plánu města je v řešené lokalitě Cípek nově doplněna funkce SM (smíšeného městského území) za účelem výstavby komerčního objektu nevýrobního charakteru, kterým předpokládáme oživení monofunkční obytné lokality v těžišti jejího hlavního veřejného prostoru na konci prodloužené Hálkovy ulice. Pro umístění tohoto nebytového objektu je využito okraje ochranného pásma železnice. V nebytovém objektu se předpokládá umístění provozu typu výletní restaurace, občerstvení a drobného prodeje, kombinovaného s hotelem anebo penzionem s rozhlednou. Umístění zařízení tohoto druhu je navrhováno s ohledem na skutečnost, že okrajem lokality prochází hlavní turistická a výletní trasa, využívaná masivně obyvateli celého města. Objekt s odlišnou funkční náplní současně vhodně využije polohy v atraktivní lokalitě na okraji ochranného pásma železnice, které je nezastavitelné objekty k trvalému bydlení. Svým umístěním na nejvýše položeném místě lokality se objekt může stát její charakteristickou vertikální dominantou, zvýrazněnou např. věží rozhledny na ose průhledu Hálkovou ulicí.
Území v ochranném pásmu chladicí technologie zimního stadionu se nachází v nejníže položené části lokality a proto je využitelné pro umístění retenční nádrže (TZ – technického zařízení), sloužící pro záchyt přívalových srážkových vod z jejího svažitého území. Pozemek retenční nádrže bude zapojen do urbanistické struktury okolní zástavby ozeleněním, spočívajícím zejména ve výsadbě dvouřadé aleje vzrostlých stromů.
V řešené lokalitě Cípek je možno podle návrhu řešení RPn vystavět 32 rodinných domů (minimální velikost parcely stanovené územním plánem města je 800m2), což znamená trvalé bydlení pro cca 100 obyvatel města v celé lokalitě Cípek.
Urbanistický návrh lokality umožňuje realizaci výstavby ve dvou etapách (viz. výkres D – „Etapizace výstavby“). V první etapě může být realizována severní část zástavby lokality v počtu 20 rodinných domů. Funkčnost komunikačního systému v první etapě zajišťuje příčná zúžená ulice v polovině rozlohy území.
5.Regulační prvky plošného a prostorového uspořádání
V návrhu řešení regulačního plánu lokality Cípek jsou stanoveny regulativy plošného a prostorového uspořádání zástavby.
A funkční uspořádání zástavby
Celé řešené zastavitelné území lokality Cípek je členěno v souladu s Územním plánem města Humpolce na části ( zóny ) s rozdílnou funkcí, které jsou vyznačené odlišnými barvami na výkresu A1 – „Komplexní urbanistický návrh“ v měřítku 1 : 1000. Řešené území z hlediska funkčního uspořádání členěno na :
a) Plochy zástavby :
BČ – Bydlení čisté ( nízkopodlažní zástavba rodinnými domy ) SM – Smíšené městské území ( obslužná zařízení, nevýrobní podnikání ) TZ – Technická a dopravní zařízení ( retenční nádrž )
b) Plochy zeleně v sídle a okolí :
PA – Veřejné parky a zahrady ( parky a okrasné zahrady , pobytové rekreační louky)
b Prostorová regulace zástavby
Závazné prvky prostorové regulace pro zástavbu na jednotlivých parcelách usměrňující stavební činnost v zastavitelném území a určují prostorovou strukturu zástavby.
Seznam závazných prvků prostorové regulace zástavby :
a) Vymezení ploch pro umístění zástavby b) Počet podlaží c) Stavební čára d) Uspořádání hmoty objektu e) Uliční čára f) Závazné situování vjezdů
Prvky prostorové regulace pro veřejný prostor usměrňující tvorbu veřejného prostoru a určují jeho prostorovou strukturu.
Seznam prvků prostorové regulace pro veřejný prostor :
f) Členění veřejného prostoru. g) Hlavní kompoziční osa území. h) Osa stromořadí.
Závazné prvky prostorové regulace ZÁSTAVBY
Závazné prvky prostorové regulace pro zástavbu určují prostorovou strukturu zástavby na jednotlivých parcelách. Jsou zachyceny na hlavních výkresech :
A1 – „Komplexní urbanistický návrh“ v měřítku 1 : 1000 A2 – „Prostorová struktura zástavby“ v měřítku 1 : 1000 A3 – „Parter veřejného prostoru“ v měřítku 1 : 1000
Závazné prvky prostorové regulace pro zástavbu :
a) Vymezení ploch pro umístění zástavby
Vymezení ploch pro umístění zástavby určuje, na kterých částech pozemku je přípustné umístění stavby. Na ostatních částech pozemku je zástavba nepřípustná, včetně případných drobných staveb. Hranice ploch pro umístění stavby nesmí být překročena žádnou částí stavby včetně jejích součástí nadzemních a podzemních, balkónů, arkýřů, říms, přesahů střech apod.
Rozloha plochy pro umístění stavby na pozemku je vždy podstatně větší než maximální přípustné procento zastavěnosti pozemku, což poskytuje přiměřenou míru volnosti pro konkrétní umístění objektu.
b) Počet podlaží
Určuje počet podlaží (tzv. podlažnost objektu) v dané části řešeného území.
Od regulativu počtu podlaží jsou odvozeny regulativy určující výšku objektu a jeho částí, způsob a tvar zastřešení apod., účelem je dosažení přiměřeně jednotné hmotové kompozice objektů v jednotlivých částech řešeného území.
c) Stavební čára
Určuje závaznou polohu průniku obvodových konstrukcí stavby s terénem. Jedná se o odstup průčelí objektu (jeho obvodové konstrukce) od hranice pozemku (uliční čáry) a je shodný pro všechny objekty v dané ulici.
d) Uspořádání hmoty objektu
Hlavní hmota všech objektů (rodinných domů) bude mít půdorys ve tvaru obdélníka s poměrem stran minimálně 2 : 3. Boční křídla (půdorys tvaru „L“) jsou přípustná pouze na jižní straně hlavní hmoty objektu orientované proti spádnici k lesu. Boční křídla musí od linie hlavního průčelí objektu, umístěného ve stavební čáře, ustupovat minimálně o 1,5 m. Na severní straně hlavní hmoty objektu jsou přípustné pouze části vystupující z linie průčelí (architektonické články rizality, přesahy střech, balkony, apod.) maximálně o 1 m.
Na průčelí objektů ve stavební čáře jsou v rozsahu 1. a 2. NP (respektive podkroví) přípustné části (architektonické články rizality, přesahy střech, balkony, apod.) vystupující z její linie maximálně o 1 m v maximálním celkovém plošném rozsahu 20% plochy celého průčelí ve stavební čáře (bez započtení plochy ustupujícího 3. NP, respektive bez započtení plochy valbové střechy).
e) Uliční čára
Určuje hranici pozemků a veřejného prostoru ulic, na které musí být umístěno oplocení.
f) Závazné situování vjezdů
Určuje situování vjezdů na pozemky v hlavním veřejném prostoru řešené lokality. Účelem je dodržení pravidelnosti a symetrie urbanistické kompozice veřejného prostoru na hlavní kompoziční ose území.
Regulační prvky funkčního a prostorového architektonického uspořádání zástavby pro jednotlivé části území jsou uvedeny v návrhu závazné části regulačního plánu lokality Cípek, zařazeného v části C v závěru této textové části.
6.LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMí
Limity využití území a vyhlášená ochranná pásma jsou graficky vyznačena na výkresu A2 – „Prostorová struktura zástavby“. V řešeném území a v jeho širším okolí se nachází :
a Ochranná pásma dopravy
* Železniční trať č. 237( Havlíčkův Brod – Humpolec )
ochranné pásmo 60 m od osy tratě
Řešené území je dotčeno jednokolejnou neelektrifikovanou železniční tratí č. 237 Havlíčkův Brod – Humpolec jako součást dráhy celostátní. Je možná její modernizace, která může mít i regulační dopady a to v rámci tělesa nebo v jejím ochranném pásmu. Železniční trať tvoří jižní hranici řešeného území. V jeho rozsahu nejsou navrženy plochy pro umístění zástavby s funkcí trvalého bydlení. Plocha ochranného pásma je v řešeném území využita pro zahrady přilehlých RD, pro umístění objektu komerčního (veřejného) vybavení a pro parkovou zeleň.
Při všech záměrech výstavby a výsadby zeleně v ochranném pásnu železnice nesmí být ohrožena bezpečnost železničního provozu, omezeny rozhledové poměry, volný schůdný, manipulační prostor, průjezdný profil, apod..
B Ochrana vodních zdrojů a technického zařízení
* PHO vodních zdrojů (VZ)
hranice pásma I.a II stupně ochrany
Bezprostředně sousedí s východní hranicí řešeného území, I. a II. stupeň PHO – pásem hygienické ochrany vodních zdrojů. Pozemky RD budou od hranice PHO odděleny účelovou komunikací s nezpevněným povrchem a plochy pro umístění zástavby budou situovány na opačnou stranu pozemků ve směru dovnitř řešeného území.
* VN 22 kV vzdušná elektrická vedení a trafostanice (TS)
ochranné pásmo 10 m (7 m -pro nové vedení) od krajního vodiče, od objektu TS
Trasa vedení odděluje zastavitelné území od současně zastavěného území města. V jeho rozsahu se nesmí nacházet plochy pro umístění zástavby, pozemky RD v jeho rozsahu jsou využitelné pouze jako zahrady. Na plochách zeleně v jeho rozsahu je vyloučena výsadba prvků vysoké zeleně.
* Ochranné pásmo chladícího zařízení zimního stadionu
ochranné pásmo 58 m od objektu s chladící jednotkou
Na základě schváleného Krizového plánu města Humpolec je stanoveno ochranné pásmo technologie zimního stadionu o poloměru 58 m (vzdálenost od objektu technologie čpavkového chlazení), které vychází z analýzy rizik uvedeného krizového plánu. V jeho rozsahu se nesmí nacházet plochy pro umístění zástavby. Převážná část jeho rozsahu v řešeném území bude využita pro umístění technického vybavení – retenční nádrže, pozemky RD v jeho rozsahu jsou využitelné pouze jako zahrady.
C ochrana přírodních a krajinných prvků
* VKP – Významné krajinné prvky
funkční a částečně funkční
Registrovaný významný krajinný prvek „Stromořadí Cípek“ sousedí se západní hranicí řešeného území a je včetně ochranného pásma zařazen do nezastavitelného území.
* Ochranné pásmo lesa
ochranné pásmo 50 m od hranice pozemku určeného k plnění funkce lesa
Ochranné pásmo lesa zasahuje do řešeného území ze západní a jižní strany. Nemá bezprostřední vliv na funkční členění území a na umísťování zástavby na pozemcích. Záměry výstavby na pozemcích v ochranném pásmu je nutné podřídit příslušným ustanovením lesního zákona, zejména specifickým požadavkům na ochranu a zachování pozemků určených k plnění funkce lesa.
B zátopová území
V řešeném území ani v jeho širším okolí nejsou stanovena zátopová území.
V celém správní území Humpolec je stanoveno zátopové území vodního toku (hranice Q100 ) Želivka a vodního toku Jankovský potok.
C Ochrana nerostných surovin
V řešeném území ani v jeho širším okolí není vyhlášeno žádné chráněné ložiskové území CHLÚ ani evidováno poddolované území.
V celém správním území Humpolec není vyhlášeno žádné chráněné ložiskové území CHLÚ. V dokumentaci územního plánu města jsou vyznačena poddolovaná území.
D Ochrana kulturních památek
V řešeném území ani v jeho širším okolí se nenachází žádné evidované kulturní památky a ani sem nezasahují ochranná pásma kulturních památek. Veškerá činnost, která by mohla vést k poškození nemovitých kulturních památek a jejich bezprostředního okolí je nepřípustná.
Celé správní území města Humpolce a tím i v RPN řešené území lokality Cípek je posuzováno jako území s archeologickými nálezy, chráněná území ve smyslu § 22, odst. 2, zákona č. 20/1987 o státní památkové péči v platném znění. Z uvedeného zákona vyplývá, že jakékoliv zemní zásahy jsou přípustné pouze pod podmínkou, že v předstihu před zahájením veškerých zemních prací bude zajištěn a proveden záchranný archeologický výzkum.
7.doprava – Návrh řešení dopravní obsluhy území
a širší vztahy
Řešené území je v souladu se schváleným územním plánem napojeno na komunikační systém města pouze v jediném místě, tvořeném stávajícím ukončením Hálkovy ulice na hranici současně zastavěného území. Alternativní komunikační napojení obslužné dopravy je vyloučeno bariérami, danými polohou lokality na okraji města. Do systému pěších cest je území zapojeno cestou za sportovním areálem směrem k jihovýchodu a dvěma pěšími chodníky na cestu alejí Cípek na západní straně řešeného území.
Hálkova ulice zabezpečuje napojení na městský komunikační systém a silniční síť prostřednictvím křížení s ulicí Okružní, která tvoří zároveň průtah silnice I. třídy I / 34. Tato křižovatka se nachází ve vzdálenosti cca 250 m od severní hranice řešeného území.
B dopravní obsluha území
Dopravní obsluhu řešeného území zabezpečují tři paralelní komunikace, na které jsou napojeny vjezdy do všech objektů, na severní a jižní straně jsou v příčném směru propojeny dalšími komunikacemi a tvoří tak malý dopravní okruh. Snížení intenzity provozu jeho rozředěním v území napomáhá třetí příčná komunikace uprostřed řešeného území, která zároveň zlepšuje prostupnost území pro pěší. Zklidněná komunikace na severovýchodní straně lokality slouží pro dopravní obsluhu pouze jediného pozemku za sportovním areálem, její hlavní funkcí je pěší propojení lokality s oblastmi okraje města jihovýchodně od řešeného území.
Prioritou dopravního řešení musí být vytvoření harmonického a klidného veřejného prostoru, ve kterém je preferován pobyt a pohyb pěších před motorovou dopravou. Je sice nezbytné splnit požadavky na nutnou dopraní obsluhu objektů v řešeném území, nesmí to však být na úkor narušení obytných hodnot území. Předpokládá se zavedení režimu obytné zóny s omezením nejvyšší rychlosti jízdy na 15 km/hod. Parkování a odstavování vozidel bude řešeno pouze na pozemcích jednotlivých objektů, ve veřejném prostoru bude povoleno pouze krátkodobé stání v nezbytně nutných případech. Vjezd do území bude opatřen zákazem vjezdu všech vozidel vyjma dopravní obsluhy.
B místní komunikace
členění podle funkčních tříd
Komunikace Hálkovy ulice má charakter místní obslužné komunikace funkční třídy C3. Při severní hranici řešeného území z ní odbočují obslužné komunikace ke dvěma bočním ulicím. Obslužné místní komunikace jsou ukončeny při vstupu do malého náměstí resp. na koncích paralelních vedlejších ulic, kde na ně navazují zklidněné nemotoristické komunikace funkční třídy D3. Na všech komunikacích je provoz řešen jako obousměrný s rozdělením na dva jízdní pruhy.
Paralelní postranní vedlejší ulice jsou řešeny jako zklidněné nemotoristické komunikace funkční třídy D3. Všechny tři ulice jsou podél jižní hranice řešeného území v příčném směru propojeny komunikací, řešenou rovněž jako zklidněná nemotoristická komunikace.
Křížení s komunikací Hálkovy ulice je řešeno v prostoru malého náměstí kruhovým objezdem, celé náměstí rovněž patří mezi zklidněné nemotoristické komunikace. Přibližně v polovině řešeného území jsou všechny tři ulice propojeny další příčnou nemotoristickou komunikací zklidněnou funkční třídy D3 s jednosměrným provozem. V severovýchodní části řešeného území odbočuje zklidněná nemotoristická komunikace funkční třídy D3 směrem k pozemku za sportovním areálem, vzhledem k nízkému předpokládanému provozu je řešena jako zúžená s obousměrným provozem.
Dvě pěší komunikace funkční třídy D1 propojují veřejný prostor řešeného území s významnou pěší trasou, vedoucí při západní hranici řešeného území stromořadím Cípek.
Místní komunikace C3 bude řešena s povrchem z asfaltového betonu, vozovka bude široká 6 m. V prostoru Hálkovy ulice bude po obou stranách doplněna chodníky pro pěší, každý z nich bude mít šíři 2 m a od jízdní dráhy budou odděleny pruhem zeleně o šíři 3 m. Celková šířka komunikace včetně krajnic o šíři 1 m bude 18 m. Místní komunikace C3, vedoucí po severní straně řešeného území, bude doplněna jednostranně vedeným chodníkem pro pěší v šíři 2 m na straně přiléhající k zástavbě. Celková šířka této komunikace včetně krajnic o šířce 1 m bude 10 m. Úsek komunikace od hranice řešeného území k první křižovatce bude řešen v návaznosti na úpravy, které budou provedeny v rámci řešení veřejného prostoru u zimního stadiónu.
Na hranici řešeného území a na rozhraních mezi komunikacemi C3 a D3 se předpokládá osazení příčných zpomalovacích prahů. Další zpomalovací prahy by bylo žádoucí osadit u křížení s jednosměrnou příčnou komunikací případně ještě v dalších místech Hálkovy ulice.
Zklidněné komunikace D3 budou mít jednotně řešený povrch bez oddělení chodníků pro pěší. V ulicích s obousměrným provozem bude mít komunikace šířku 6 m, v ulicích s jednosměrným provozem 3 m. Shodnou šířku 3 m bude mít komunikace s obousměrným provozem v severovýchodní části řešeného území, sloužící pouze pro dopravní obsluhu pozemku za sportovním areálem.
Přímé úseky komunikací D3 budou opatřeny příčnými prahy – nerovnostmi, zabraňujícími příliš velké rychlosti jízdy vozidel.
Všechny komunikace funkční třídy D budou opatřeny dlážděným povrchem. Jednotlivé jejich kategorie a funkční třídy budou řešeny vždy v celém území shodně. Předpokládají se 3 druhy dlažby – pojízdná dlažba zklidněných komunikací D3, pojízdná dlažba vjezdů k objektům (v hlavním veřejném prostoru) a pochozí dlažba pěších komunikací D1 shodná s chodníky pro pěší u komunikací C3.
Vzhledem k relativně malé velikosti města Humpolec i malé velikosti řešené lokality bezprostředně nevyplývají žádné požadavky v oblasti MHD. Výhledově by však stálo za úvahu zřízení speciálních autobusových linek pro dopravu dětí do školních zařízení a pro přepravu imobilních a starších občanů. Pro účely vedení autobusové linky by se dalo dobře využít kruhového objezdu na konci prodloužené Hálkovy ulice jako obratiště autobusů.
Účelová komunikace při východní straně řešeného území slouží pouze pro eventuální příjezd k zadní části pozemků rodinných domů.
Návrh dopravního řešení je grafiky znázorněn na výkresu B „ Dopravní řešení“.
8.technické vybavení
vodní hospodářství
(vodovod a kanalizace)
A Vodovod
Řešení RPn zahrnuje návrh přeložky vodovodu, vybudování nových řadů a vodovodních přípojek. Návrh budoucí zástavby v lokalitě Cípek vyžaduje přeložení části stávajícího zásobovacího řadu z vodojemu „Jihlavská“ v úseku délky 230 metrů. Řad v současné době prochází jednotlivými navrženými stavebními parcelami. Nové umístění je navrženo v trasách budoucích místních komunikací.
Rozvodné vodovodní řady musí být zokruhovány. Každý RD bude mít samostatný domovní uzávěr, který bude osazený vždy u hlavního řadu. Pro měření odběru vody bude navrženo jednotné řešení (pro všechny RD), buď ve vodoměrné šachtě na hranici pozemku, nebo vodoměr umístěný v objektu ve vodoměrné šachtě.
Na celém území lokality Cípek nemusí být vždy dostatečný hydrodynamický přetlak a proto bude nutné počítat s případnou instalací domácí vodárny. Jedná se zejména o rodinné domy v horní části území na parcelách číslo 13, 14, 19 až 27, 29 až 32 (viz výkres C – „Technická infrastruktura“). Zřizování samostatného tlakového pásma nedoporučujeme z důvodu finančních nákladů i z důvodu nízké pravděpodobnosti plošného využívání.
B Kanalizace
Kanalizace bude vybudována jako oddílná a zahrnuje vybudování řadů splaškové i dešťové kanalizace + retenční nádrže, kanalizačních přípojek pro dešťové a splaškové vody z jednotlivých RD a záchytných příkopů nad lokalitou.
B1 – Splašková kanalizace
Řady splaškové kanalizace (DN 250 mm) budou zaústěny do stávající šachty Š 408. Do navrženého řadu splaškové kanalizace budou zaústěny samostatným potrubím splaškové vody z jednotlivých RD.
B2 – Dešťová kanalizace
Řady dešťové kanalizace (DN 300 až 400 mm) budou zaústěny do retenční nádrže. Do navrženého řadu dešťové kanalizace budou zaústěny samostatným potrubím dešťové vody ze střech, zpevněných ploch jednotlivých RD a záchytných příkopů.
B3 – Retenční nádrž
Retenční nádrž bude umístěna v ochranném pásmu technologie zimního stadionu. Stavební řešení dešťové nádrže bude respektovat normu ČSN 756261. Teoretická doba zdržení 30 minut, limitní regulovaný odtok z nádrže 20 l/s, intenzita deště 138 l/s/ha. Do nádrže budou zaústěny všechny dešťové řady. Odtokové potrubí z nádrže bude napojeno do šachty Š 409 stávající dešťové kanalizace.
B4 – Záchytné příkopy
Záchytné příkopy budou umístěny nad lokalitou a to zejména pro zachycení dešťových vod z tělesa železnice i z pozemků nad tratí. Před zaústěním do řadů dešťové kanalizace budou vybudovány horské vpusti s prostorem pro usazování mechanických nečistot. Dno žlabu bude opatřeno žlabovkou a stěny melioračními tvárnicemi.
Elektrická energie
Zásobování elektrickou energií bude zajištěno napojením ze stávající nové TS (byla vybudována za účelem výstavby v řešené lokalitě Cípek), umístěné v severovýchodní části řešeného území.
Připojení jednotlivých objektů bude provedeno kabelovou distribuční sítí NN 0,4kV. Kabely budou vedeny v zemi, převážně v pásu chodníku. Připojení jednotlivých odběrů a propojení kabelů NN bude provedeno pomocí kabelových rozvodných skříní vždy na hranici příslušného pozemku.
Zemní plyn
Rozvod plynu po městě Humpolci je středotlaký a nízkotlaký. Ze vstupních VTL RS vede STL plynovod do centra města, kde jsou rozmístěny STL RS (ulice Hálkova, ulice Žižkova, ulice Zábrany, Na skalce, v areálech výrobních podniků). Z těchto STL RS je vybudován nízkotlaký rozvod v dimenzích DN 100 – 200. Ve zbývající části města je rozvod středotlaký.
Zásobování zemním plynem bude zajištěno prostřednictvím plynovodní sítě. V lokalitě Cípek bude středotlaká vedená v trase navržených místních komunikací. Napojení odběratelů bude provedeno domovními přípojkami. Na nových dosud nezastavěných lokalitách bude pokládán plynovod společně s výstavbou místních komunikací s ostatními sítěmi. Jednotlivé domy budou napojeny samostatnými přípojkami, hlavní uzávěry, regulátory tlaku plynu a plynoměry budou umístěny vždy na hranici příslušného pozemku.
spoje
V území je nutno postupovat v souladu se zákonem o telekomunikacích č. 151/2000 Sb., pro trasy telekomunikačních zařízení navrhnout jejich ochranu.
Přístupová účastnická telefonní síť bude provedena úložnými metalickými kabely většinou v chodnících. Rozvaděče budou používány převážně podstavcové, samostatně stojící, přistavované k objektům či oplocení apod., výjimečně se souhlasem majitelů do fasád na přístupných, ale skrytých místech, aby nenarušovaly jejich vzhled a údržbu.
Nakládání s odpady
Odstraňování odpadů bude řešeno v souladu se zákonem č. 185 / 2001 Sb. v platném znění a s jeho prováděcími předpisy v platném znění v návaznosti na systém svozu odpadu celého města. Odvoz komunálního odpadu bude zajišťován na řízené zajištěné skládky. V budoucnu bude kladen zvláštní důraz na sběr separovaného odpadu v co nejširším sortimentu. Separace odpadů bude prováděna přímo u zdroje.
Technická infrastruktura je grafiky znázorněn na výkresu C „Technická infrastruktura“.
9.veřejně prospěšné stavby
V závazné části ÚPD vymezuje schvalující orgán (zastupitelstvo města) veřejně prospěšné stavby. Jedná se o stavby pro veřejně prospěšné služby a pro veřejně technické vybavení území, podporující jeho rozvoj a ochranu životního prostředí (stavby pro zneškodňování odpadů, pro zásobování vodou, odvádění odpadních vod a jejich čistění, pro veřejnou dopravu, pro veřejné školství, pro veřejnou správu, apod.). Podle vyhlášky č. 135/ 2001 Sb. je vymezení veřejně prospěšných staveb v textové části územních plánů všech stupňů základním obsahem ÚPD. Vymezení veřejně prospěšných staveb je ve stavebním zákoně stanoveno proto, aby pozemky, stavby a práva k nim bylo možné vyvlastnit pro účely výstavby.
Veřejně prospěšné stavby (dále VPS) jsou vymezeny ve schváleném Územním plánu města (dále ÚPO) Humpolce. Seznam VPS je uveden v příloze č. 2 vyhlášky města Humpolce č. 8/2002 o závazné části ÚPO.
V řešené lokalitě Cípek nejsou oproti schválenému ÚPO Humpolce navrženy žádné nové veřejně prospěšné stavby.
10.ochrana obyvatel
Požární ochrana
Řešení RPn nebude mít vliv na koncepci ochrany obyvatel města Humpolce nemění se zásady požární ochrany města. V lokalitě musí být dodrženy všechny požárních předpisy :
* ČSN 73 0873 Požární bezpečnost staveb – zásobování požární vodou, * ČSN 73 6639 Zdroje požární vody a koncepce zajištění přístupu ke stavbám, * ČSN 73 0802 Požární bezpečnost staveb – nevýrobní objekty
Parametry všech nových komunikací budou odpovídat požárním předpisům, ke všem objektům musí být zajištěn příjezd požárních vozidel. Příjezd a přístup požární techniky bude v dotčených lokalitách zajištěn z místních stávajících a navržených komunikací.
Civilní ochrana
Obecné cíle regulačního plánu stanoví zákon č. 50/1976 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) ve znění pozdějších předpisů a vyhláška č. 135/2001 Sb., o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci. Na základě těchto předpisů se ve spolupráci s příslušným orgánem civilní ochrany zpracovává řešení požadavků na civilní ochranu vyplývající z navrhovaného řešení.
Současně s návrhem řešení regulačního plánu lokality Cípek je zpracována samostatná „Doložka civilní ochrany“.
11.životní prostředí
Vyhodnocení vlivu řešení na životní prostředí
Zástavba v lokalitě je řešena s plným respektem k jedinečným přírodním hodnotám daného místa. Veškerá obytná zástavba v lokalitě bude realizována formou bydlení čistého v rodinných domech na vlastních pozemcích. Pouze jeden objekt bude mít náplň nevýrobního komerčního vybavení, které svým provozem nebude mít žádné negativní vlivy na životní prostředí. Forma bydlení v rodinných domech na pozemcích s vlastními obytnými zahradami sama o sobě představuje z hlediska tvorby životního prostředí ideální způsob bydlení a sama nemá žádné negativní vlivy na životní prostředí v okolí.
Urbanistická koncepce zástavby v lokalitě počítá se zřízením veřejného prostoru s významným podílem zeleně. Významným prvkem zde budou aleje vzrostlých stromů, které vedle svého významu v prostorovém řešení zástavby budou mít rovněž velký vliv na zkvalitnění životního prostředí. Výsadba aleje na jižní hranici zastavitelného území společně s výstavbou objektu komerčního vybavení vytvoří protihlukovou bariéru vůči železniční trati, která vede po jižním hranici řešeného území. Jako protihluková izolace vůči železnici poslouží rovněž výsadba vysoké zeleně na pozemku mezi tratí a hranicí zastavitelného území.
Urbanistická koncepce uzavřené lokality s pouze jedním vjezdem pro motorovou dopravu, obklopené ze tří stran přírodním prostředím a současně bezprostředně přiléhající k zastavěnému území města v sousedství sportovních areálů vytváří všechny předpoklady pro vytvoření velmi kvalitního bydlení v podmínkách nové vilové čtvrti města.
Na úseku ochrany ovzduší se musí respektovat a dodržovat práva a povinnosti vyplývající ze zákona č. 86/2002 Sb., nařízení vlády č. 350/2002 Sb. – 354/2002 Sb., a vyhlášek MŽP č. 355/2002 Sb. – 358/2002 Sb.
12. Lesy a zemědělská půda
A – Vyhodnocení vlivu řešení na pozemky plnící funkci lesa
V návrhu řešení RPn Cípek nejsou navrženy žádné zábory pozemků určených k plnění funkcí lesa.
Část území určeného k zástavbě rodinnými domy je situována částečně v ochranném pásmu lesa, které činí 50 m od hranice pozemků určených k plnění funkcí lesa. Hranice ochranného pásma lesa je graficky vyznačena na výkresech A1 a A2. Každá konkrétní činnost musí být v této lokalitě projednána s příslušným orgánem ochrany lesa.
B – Vyhodnocení vlivu řešení na zemědělský půdní fond
Kvalita zemědělské půdy
Kvalita zemědělské půdy je charakterizována bonitovanou půdně ekologickou jednotkou – BPEJ, ze které vychází zařazení zemědělské půdy do pěti tříd ochrany.
Vyhodnocení kvality zemědělské půdy a její zařazení do tříd ochrany odpovídá Metodickému pokynu MŽP České republiky č.j. OOLP/1097/96, ze dne 1.10. 1996, k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu, dle zákona č. 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č.10/1993 Sb.
Kód BPEJ, bonitovaná půdně ekologická jednotka, vyjadřuje soubor agronomicky významných činitelů, které jsou charakteristické pro jednotlivé typy zemědělské půdy. První číslice kódu BPEJ značí klimatický region. Druhá a třetí číslice vyjadřuje hlavní půdní jednotku, čtvrtá je kód kombinace sklonitosti a expozice. Pátá číslice označuje kód kombinace skeletovitosti a hloubky půdního profilu.
Vliv řešení RPn Cípek na zábory zemědělského půdního fondu
V době zpracování návrhu RPn leží celé území leží mimo současně zastavěné území. Převážná část leží podle schváleného Územního plánu města Humpolce v zastavitelném území města.
Celková výměra záborů vyvolaných řešením RPn činí celkem činí 5,2144 ha. Z toho v zastavitelném území podle schváleného ÚPO činí výměra záborů 4,3356 ha a nárůst vlivem podrobného zpracování RPn činí mimo zastavitelné území 0,8788 ha.
Jednotlivé funkce mají na záboru zemědělské půdy následující podíl (ha) :
Bydlení čisté 3,3487 ha Smíšené městské území 0,1394 ha technické zařízení 0,1689 ha Komunikace 1,2371 ha Zeleň 0,3203 ha
——————————————————————————–
celkem 5,2144 ha
Záborem zemědělské půdy nedochází k porušení zemědělských účelových komunikací. Veškerý zábor navazuje na současně zastavěné území.
Navržené zábory jsou určeny převážně pro obytnou zástavbu a komunikace, kde budou rozhodné plochy záborů ZPF činit max. 25% celkových záborů (podle regulativů zástavby) a zbývajících min. 75% ploch bude nadále sloužit pro zemědělské účely jako přilehlé sady a zahrady. Část území je určena pro smíšené městské území.
V dokumentaci RPn je navrženo rozšíření zastavitelného území a tím i zábor ZPF o plochy, které se týkají I. třídy ochrany ZPF. Jde o část plochy mezi schváleným zastavitelným územím a tělesem železnice v sousedství ochranných pásem vodních zdrojů. Tato plocha nenavazuje na souvislé dobře obhospodařovatelné díly ZPF, zbytek nezastavitelného území bude sloužit jako pobytová rekreační louka.
V grafické příloze (výkres E) jsou zakresleny hranice BPEJ s příslušnými kódy BPEJ a třídou ochrany zemědělské půdy.
Následující tabulka uvádí jednotlivé části záboru zemědělské půdy :
Tabulka VYHODNOCENÍ ZÁBORů ZPF pro jednotlivé části lokality
c. návrh závazné části regulačního plánu
V regulačním plánu lokality (dále RPn) Cípek se navrhuje závazná část usměrňující stavební činnost v zastavitelném území. Závazná část RPn je zpracována ve formě regulativů a bude vymezena vyhláškou zastupitelstva města o závazných částech RPn. Ostatní části uvedené v dokumentaci RPn jsou směrné.
Závazná část RPn zahrnuje :
a) urbanistickou koncepci, která je vyjádřena prvky funkčního plošného a prostorového uspořádání řešeného území,
b) regulativy zástavby, které obsahují závazná pravidla pro územní a stavební řízení, případně pro jiná správní řízení o způsobu využití ploch a jejich uspořádání v území,
c) vymezení zastavitelného území,
d) limity využití území (ochranná pásma apod.),
Regulativy funkčního, plošného a prostorového uspořádání zástavby jsou graficky znázorněny a vymezeny na výkresech :
Výkresy, které vymezují závaznou část RPn :
A1 Komplexní urbanistický návrh 1 : 1000 A2 Prostorová struktura zástavby 1 : 1000 A3 Parter veřejného prostoru 1 : 1000
Výkresy, které vymezují směrnou část RPn :
B Dopravní řešení 1 : 1000 C Technická infrastruktura 1 : 1000 D Etapizace výstavby 1 : 1000 E Zemědělský půdní fond 1 : 1000 F Širší vztahy 1 : 1000
V následující části je uveden návrh závazných regulativů zástavby.
závazné regulativy zástavby
část první Členění území
Článek 1
Členění řešeného území z hlediska funkčního uspořádání
(1) Celé řešené zastavitelné území lokality Cípek je členěno v souladu s Územním plánem města Humpolce na části ( zóny ) s rozdílnou funkcí, které jsou vyznačené odlišnými barvami na výkresu :
A1 – „Komplexní urbanistický návrh“ v měřítku 1 : 1000
(2) Řešené území lokality Cípek je z hlediska funkčního uspořádání členěno na :
a) Plochy zástavby
BČ – Bydlení čisté ( nízkopodlažní zástavba rodinnými domy )
SM – Smíšené městské území ( obslužná zařízení, nevýrobní podnikání )
TZ – Technická a dopravní zařízení ( retenční nádrž )
b) Plochy zeleně v sídle a okolí :
PA Veřejné parky a zahrady ( parky a okrasné zahrady , pobytové rekreační louky)
Článek 2
Členění území z hlediska stavební činnosti
(1) Řešené území lokality Cípek je z hlediska stavební činnosti členěno na území zastavitelné a na území nezastavitelné. Hranice zastavitelného území je graficky vyznačena na výkresu :
A2 – „Prostorová struktura zástavby“ v měřítku 1 : 1000
(2) Území zastavitelné (území RPn určené k zástavbě) tvoří plochy zástavby s funkčním využitím BČ, SM, TZ a všechny místní a účelové komunikace. Na stavby v zastavitelném území se vztahují regulativy funkčního a prostorového uspořádání zástavby.
(3) Území nezastavitelné (území mimo současně zastavěné a zastavitelné území) tvoří plochy zeleně v okolí, která bude odborně udržována. Na všech plochách zeleně je zákaz umisťování staveb s výjimkou vybraných účelových drobných staveb souvisejících s obsluhou těchto území (staveb drobné architektury, pomníků, apod.) a s výjimkou liniových staveb technického vybavení.
(4) Veřejně přístupné plochy zeleně budou řešeny podle individuálního návrhu parkových úprav v kombinaci udržovaných travnatých ploch, keřových porostů a skupin vysoké zeleně při respektování limitujících faktorů, daných jejich umístěním v ochranných pásmech.
část druhá
funkční uspořádání zástavby
Článek 3
BČ Bydlení čisté
(nízkopodlažní zástavba rodinnými domy)
(1) Území je určeno výlučně pro bydlení v rodinných domech. V řešené lokalitě představuje dominantní funkci.
(2) Přípustné je využití pro živnosti nebo podnikatelské aktivity ze sféry drobných služeb a maloobchodu, cestovního ruchu apod. pouze v kombinaci s dominantní funkcí bydlení, bez nároků na zvýšenou dopravní obsluhu (oproti dominantní funkci bydlení) a bez nároků na plochu vně objektu (hospodářské objekty, dílny, garáže, parkoviště apod.). Chov domácího zvířectva je přípustný rovněž pouze bez nároků na plochu vně objektu (hospodářské objekty, chlívky, apod. jsou nepřípustné).
(3) Nepřípustné je využití pro činnosti, které mohou mít negativní vliv na sousední obydlené objekty (hluk, exhalace, zápach, negativní estetické aspekty apod.). Nepřípustné jsou i malé dílenské provozovny výroby a služeb (např. truhlárny, zámečnické dílny, opravny automobilů, karosárny, apod.) umístěné přímo v objektu rodinného domu (např. v garáži).
Článek 4
sm Smíšené městské území
( obslužná zařízení, nevýrobní podnikání )
(1) Území je určeno pro komerční vybavení (stravování, volný čas a zábava, ubytování, maloobchod, nevýrobní služby apod.). V řešené lokalitě představuje doplňkovou funkci.
(2) Přípustné je využití pro parkování vozidel klientů komerčního vybavení i návštěvníků lokality. Přípustné je rovněž využití pro bydlení provozovatele vybavení (služební byt).
(3) Nepřípustné je využití pro výrobní činnosti a činnosti, které mohou mít negativní vliv na sousední obydlené objekty (hluk, exhalace, negativní estetické aspekty apod.). Nepřípustné je rovněž využití pro parkování nákladních automobilů a vozidel zemědělské techniky.
Článek 5
TZ Technická a dopravní zařízení
( retenční nádrž. )
(1) Území je určeno pro umístění technického zařízení města – retenční nádrže.
(2) V okolí retenční nádrže je přípustné a žádoucí umístění odborně založené veřejné zeleně s parkovými úpravami.
část třetí
PROSTOROVé USPOŘÁDÁNÍ ZÁSTAVBY
Článek 6
Prostorová regulace zástavby v řešeném území
(1) Na pozemcích určených na využití pro BČ – „Bydlení čisté“ se připouští pouze izolované rodinné domy. Zastavěná plocha všech staveb na pozemku rodinného domu včetně zpevněných ploch a bazénů nesmí přesáhnout 25% plochy pozemku. Minimální velikost parcely pro jeden rodinný dům je 800 m2.
(2) Na pozemku určeném na využití pro SM – „Smíšené městské území“ zastavěná plocha všech staveb včetně zpevněných ploch nesmí přesáhnout 70% plochy pozemku. Minimálně 15% plochy musí být rezervováno na ozelenění.
(3) Na pozemku určeném na využití pro TZ – „Technická zařízení“ je přípustná pouze výstavba retenční nádrže. Ostatní části pozemku budou opatřeny udržovanou zelení obdobného provedení jako zelené plochy PA.
(4) Na každém pozemku je přípustná výstavba pouze jediného hlavního objektu (rodinného domu). Samostatně stojící drobné stavby (např. skleníky, altány, apod.) jsou přípustné na půdoryse maximálně 5 m2 s maximální výškou 3 m nad průměrnou niveletou terénu.
(5) Hlavní hmota všech objektů (rodinných domů) bude mít půdorys ve tvaru obdélníka s poměrem stran minimálně 2 : 3 (přípustné členění hmot objektů je specifikováno v článku 7, „Závazné prvky prostorové regulace“, v odstavci 5 – „Uspořádání hmoty objektu“). Všechny objekty budou orientovány svou podélnou osou ve směru vrstevnic, to znamená kolmo k uliční čáře (ulic po spádnici) s výjimkou objektů na parcelách č. 26 a č. 31 (v prostoru ukončení hlavní kompoziční osy), kde je přípustná odchylka maximálně 15° od daného kolmého směru. Hřebeny střech nad hlavními částmi objektů budou ve směru rovnoběžném se stanovenou podélnou osou objektů.
(6) Všechny objekty RD budou mít svislé obvodové konstrukce zděné, omítané. Připouští se i přírodní režné cihelné a kamenné zdivo, obklady keramické, dřevěné a kamenné (např. na části staveb). Dřevěné a plastové obvodové konstrukce jsou přípustné pouze jako doplňkové (např. v souvislosti s výplněmi otvorů a prosvětlením prostorů, zimní zahrady, zastřešení bazénů, apod.). Celodřevěné neomítané (např. roubené) stavby jsou nepřípustné.
(7) Úroveň podlahy 1. NP bude maximálně 1,2 m nad průměrnou niveletou rostlého terénu zastavěné plochy objektu.
(8) Parkování a odstavování vozidel je přípustné pouze v garážích v rámci objektu (garáže součástí hlavního objektu), popřípadě na vlastním pozemku.
(9) Oplocení pozemků musí být průhledné. Výška oplocení musí být 1,4 m až 1,6 m, oplocení musí být provedeno jako výplňové s podezdívkou o maximální výšce 0,4 m a se zděnými sloupky, výplně budou dřevěné nebo kovové s vyloučením použití pletiva. Na vzájemných hranicích pozemků rodinných domů jsou přípustné živé ploty.
Článek 7
seznam závazných prvků prostorové regulace
(1) Závazné prvky prostorové regulace pro zástavbu na jednotlivých parcelách usměrňují stavební činnost v zastavitelném území a určují prostorovou strukturu zástavby.
Seznam závazných prvků prostorové regulace zástavby
a) Vymezení ploch pro umístění zástavby
b) Počet podlaží
c) Stavební čára
d) Uspořádání hmoty objektu
e) Uliční čára
f) Závazné situování vjezdů
(1) Prvky prostorové regulace pro veřejný prostor usměrňují tvorbu veřejného prostoru a určují jeho prostorovou strukturu.
Seznam prvků prostorové regulace pro veřejný prostor.
Členění veřejného prostoru. Hlavní kompoziční osa území. Osa stromořadí.
Článek 7
Závazné prvky prostorové regulace ZÁSTAVBY
(1) Závazné prvky prostorové regulace pro zástavbu určují prostorovou strukturu zástavby na jednotlivých parcelách. Jsou zachyceny na hlavních výkresech :
A1 – „Komplexní urbanistický návrh“ v měřítku 1 : 1000 A2 – „Prostorová struktura zástavby“ v měřítku 1 : 1000 A3 – „Parter veřejného prostoru“ v měřítku 1 : 1000
(2) Vymezení ploch pro umístění zástavby
Vymezení ploch pro umístění zástavby určuje, na kterých částech pozemku je přípustné umístění stavby. Na ostatních částech pozemku je zástavba nepřípustná, včetně případných drobných staveb (článek 6, odstavec 4).
Hranice ploch pro umístění stavby nesmí být překročena žádnou částí stavby včetně jejích součástí nadzemních a podzemních, balkónů, arkýřů, říms, přesahů střech apod.
Rozloha plochy pro umístění stavby na pozemku je vždy podstatně větší než maximální přípustné procento zastavěnosti pozemku, což poskytuje přiměřenou míru volnosti pro konkrétní umístění objektu.
(3) Počet podlaží
Určuje počet podlaží (tzv. podlažnost objektu) v dané části řešeného území.
Od regulativu počtu podlaží jsou odvozeny regulativy určující výšku objektu a jeho částí, způsob a tvar zastřešení apod., účelem je dosažení přiměřeně jednotné hmotové kompozice objektů v jednotlivých částech řešeného území.
Regulativy výšky objektů a přípustný způsob jejich zastřešení jsou obsaženy v následujícím článku 8 – „Regulace výšky staveb“
(4) Stavební čára
Určuje závaznou polohu průniku obvodových konstrukcí stavby s terénem. Jedná se o odstup průčelí objektu (jeho obvodové konstrukce) od hranice pozemku (uliční čáry) a je shodný pro všechny objekty v dané ulici.
(5) Uspořádání hmoty objektu
Hlavní hmota všech objektů (rodinných domů) bude mít půdorys ve tvaru obdélníka s poměrem stran minimálně 2 : 3. Boční křídla (půdorys tvaru „L“) jsou přípustná pouze na jižní straně hlavní hmoty objektu orientované proti spádnici k lesu. Boční křídla musí od linie hlavního průčelí objektu, umístěného ve stavební čáře, ustupovat minimálně o 1,5 m. Na severní straně hlavní hmoty objektu jsou přípustné pouze části vystupující z linie průčelí (architektonické články rizality, přesahy střech, balkony, apod.) maximálně o 1 m.
Na průčelí objektů ve stavební čáře jsou v rozsahu 1. a 2. NP (respektive podkroví) přípustné části (architektonické články rizality, přesahy střech, balkony, apod.) vystupující z její linie maximálně o 1 m v maximálním celkovém plošném rozsahu 20% plochy celého průčelí ve stavební čáře (bez započtení plochy ustupujícího 3. NP, respektive bez započtení plochy valbové střechy).
(6) Uliční čára
Určuje hranici pozemků a veřejného prostoru ulic, na které musí být umístěno oplocení.
(7) Závazné situování vjezdů
Určuje situování vjezdů na pozemky v hlavním veřejném prostoru řešené lokality. Účelem je dodržení pravidelnosti a symetrie urbanistické kompozice veřejného prostoru na hlavní kompoziční ose území.
Článek 8
regulace Výšky staveb
(1) V řešené lokalitě Cípek jsou navrženy objekty (rodinné domy) o předepsaném rozdílném počtu nadzemních podlaží podle jejich polohy vhledem k hlavní kompoziční ose celé lokality :
(2) Od regulativu počtu podlaží jsou odvozeny regulativy určující výšku objektu a jeho částí, způsob a tvar zastřešení a podobně. Účelem je dosažení přiměřeně jednotné hmotové kompozice objektů v jednotlivých částech řešeného území.
(3) Rodinné domy o dvou nadzemních podlažích ( 2U )
2U Rodinné domy o dvou nadzemních podlažích (2 NP) + přípustné 3. podlaží (3.NP) ustupující
a) Objekty budou mít dvě nadzemní podlaží, jednopodlažní objekty se nepřipouští. Třetí nadzemní podlaží (3. NP) je přípustné s podmínkou, že bude řešeno jako ustupující oproti úrovni fasády druhého nadzemního podlaží (2. NP). Ustoupení fasády 3. NP od linie fasády 2. NP bude minimálně o 1,5 m.
b) Objekty budou mít střechy ploché nebo šikmé (pultové, sedlové) s malým spádem, maximálním přípustném sklonu střešní roviny 10°. Přípustné je využití střechy nad úrovní 2. NP pro terasy.
c) Maximální výška objektů bude 11 m nad průměrnou niveletou rostlého terénu jejich zastavěné plochy (přesahovat smí pouze specifické části staveb, např. komíny, antény, apod.). Výška korunní římsy respektive ukončení atiky objektů bude maximálně 8 m nad průměrnou niveletou rostlého terénu v úrovni stavební čáry.
(4) Rodinné domy o dvou nadzemních podlažích ( 2 )
2 Rodinné domy o dvou nadzemních podlažích (2 NP) + přípustné podkroví
a) Objekty budou mít dvě nadzemní podlaží, využitelné podkroví je přípustné.
b) Objekty budou mít sedlové střechy se sklonem 25°- 40° bez plné valby, polovalba se připouští. Mansardové střechy se připouští pouze s podmínkou, že žádné jejich části nepřekročí dané limity sklonu a zastřešení o profilu segmentu kružnice popřípadě oválu, které však nesmí překročit rozměry profilu vymezené sedlové střechy. Střechy budou opatřeny krytinou červené, červenohnědé případně šedé barvy.
c) Pro osvětlení podkroví budou sloužit okna ve štítech domů nebo prvky v rovině střechy (např. střešní okna, ateliérová okna, apod.) Vikýře se připouští pouze na jižní straně objektu orientované proti spádnici k lesu.
d) Maximální výška objektů bude 10 m nad průměrnou niveletou rostlého terénu zastavěné plochy (přesahovat smí pouze specifické části staveb, např. komíny, antény, apod.). Výška korunní římsy resp. ukončení atiky objektů bude maximálně 8 m průměrnou niveletou rostlého terénu v úrovni stavební čáry.
(5) Rodinné domy o jednom nadzemním podlaží s přípustným podkrovím ( 1P )
1P Rodinné domy o jednom nadzemních podlažích (1 NP) + přípustné podkroví
a) Objekty budou mít jedno nadzemní podlaží, využitelné podkroví je přípustné.
b) Objekty budou mít sedlové střechy se sklonem 35°- 55° bez plné valby, polovalba se připouští. Mansardové střechy se připouští pouze s podmínkou, že žádné jejich části nepřekročí dané limity sklonu
c) Pro osvětlení podkroví budou sloužit okna ve štítech domů nebo prvky v rovině střechy (např. střešní okna, ateliérová okna, apod.) Vikýře se připouští pouze na jižní straně objektu orientované proti spádnici k lesu.
d) Maximální výška objektů bude 9 m nad průměrnou niveletou rostlého terénu zastavěné plochy (přesahovat smí pouze specifické části staveb, např. komíny, antény, apod.). Výška korunní římsy, respektive ukončení atiky objektů, bude maximálně 5 m nad průměrnou niveletou rostlého terénu v úrovni stavební čáry.
(6) Nebytový objekt
3N Komerční objekt o třech nadzemních podlažích (3 NP)
a) Objekt bude mít maximálně zři nadzemní podlaží. Na maximální půdorysné ploše 36 m2 (VR) je přípustná maximální výška až 30 m (např. věž rozhledny).
b) Architektonický návrh objektu musí plnit funkci kompozičního závěru ulice a musí být posuzován individuálně. Návrh by měl být zakreslen do fotografie z několika pohledů.
Článek 9
prostorová regulace veřejného prostoru
(1) Návrh členění veřejného prostoru je řešen na výkresu A3 „Parter veřejného prostoru“.
Členění veřejného prostoru.
(A) – Hlavní veřejný prostor řešeného území
(B) – Ostatní veřejný prostor řešeného území.
(2) Hlavní veřejný prostor řešeného území (A) je vymezen prodlouženou Hálkovou ulicí od úrovně severní hranice pozemků RD a retenční nádrže až k průčelí objektu komerčního (občanského) vybavení.
a) Centrální význam tohoto prostoru v urbanistické kompozici řešeného území bude zvýrazněn velkorysým prostorovým dimenzováním, zapojením prvků zeleně a drobné architektury a kvalitním architektonickým řešením.
b) Urbanistická kompozice prostoru musí ve svém řešení dodržovat principy symetrie a pravidelnosti.
c) Dlažby budou řešeny jednotně, shodně pro jednotlivé druhy komunikací, návrh řešení parteru bude materiálově navazovat na obdobné prvky v ostatních částech města.
d) Plochy zeleně budou odborně založeny a dobře udržovány. Aleje vzrostlých stromů budou tvořit prostorový prvek parteru.
e) Na plochách, vyhrazených pro zeleň, budou v souladu s pravidelným řešením prostoru rozmístěny prvky drobné architektury (lavičky, odp. koše, veřejné osvětlení apod.).
f) Ve středu malého náměstí na konci Hálkovy ulice bude na hlavní kompoziční ose území umístěno výtvarné dílo v úloze dominanty tohoto prostoru (kašna, sousoší apod.)
(3) Ostatní veřejný prostor řešeného území (B) zahrnuje všechny komunikace kromě prodloužené Hálkovy ulice.
a) Dlažby budou řešeny jednotně, shodně pro jednotlivé druhy komunikací, návrh řešení parteru bude řešen v souladu s hlavním veřejným prostorem (A).
b) Plocha doprovodné prostorové zeleně podél komunikace na jižní hranici zastavitelného území bude odborně udržována a doplněná prvky drobné architektury obdobně jako v hlavním veřejném prostoru (A). Stromořadí prostorově vymezuje hranici zástavby v krajině a současně izoluje zástavbu od přilehlé železniční trati.
c) Veřejný prostor bude na západní straně ve dvou místech propojen s významnou pěší trasou, spojující střed města s volnou krajinou.
d) Příjezd k pozemku objektu za areálem zimního stadiónu bude zajištěn po místní komunikaci, která vychází na severovýchodní straně z řešeného území.
e) Účelová komunikace, vedoucí podél východní strany řešeného území po obvodu hranice pásem PHO vodních zdrojů na přilehlých loukách, nesmí být opatřena zpevněným nepropustným povrchem.
f) Záchytný příkop srážkové vody respektuje požadavky ochrany zástavby před následky přívalových dešťů a začleňuje tyto prvky technického vybavení do kontextu urbanistického návrhu zástavby v lokalitě.
(4) Hlavní kompoziční osa území je tvořena osou prodloužení přímé Hálkovy ulice do řešeného území a tvoří osu symetrie kostry urbanistického řešení lokality.
Hlavní kompoziční osa území.
a) Prodloužená Hálkova ulice představuje v řešené lokalitě hlavní veřejný prostor včetně pohledového zakončení na jižní straně lokality. Tento hlavní veřejný prostor musí být urbanisticky i architektonicky řešen adekvátně svému ústřednímu významu v hierarchii veřejných prostorů lokality. Základním kompozičním principem hlavního veřejného prostoru je symetrie kolem hlavní kompoziční osy území.
b) Osa prodloužené Hálkovy ulice je osou symetrie hlavní části veřejného prostoru (A). Celková šířka prodloužené Hálkovy ulice je 18m. Šířka vozovky je 6 m, šířka navazujícího pásu pro zeleň a drobnou architekturu 3 m, šířka chodníků a krajnic u hranic pozemků RD je 3 m.
c) Pravidelnost prostorového uspořádání je dána pravidelným umístěním vjezdů k jednotlivým objektům.
d) Závazné je rovněž prostorové uspořádání malého náměstí lichoběžného půdorysu (dle grafické přílohy).
(5) Osa stromořadí určuje umístění alejí vzrostlých stromů ve veřejném prostoru lokality. Součástí regulativu je rámcové určení druhu, velikosti a sponu vysázených stromů.
Osa stromořadí.
a) Osa stromořadí v hlavním veřejném prostoru (A) je umístěna vždy 1,5 m od okraje chodníku pro pěší.
b) Osa stromořadí ve veřejném prostoru (B) podél jižní hranice zastavitelného území je umístěna 1,5 m od krajnice komunikace, stromořadí probíhá bez přerušení od hranic řešeného území až k ploše pro umístění stavby objektu komerčního vybavení.
c) Stromořadí bude tvořeno stromy shodné druhové skladby (např. lípy) a stejné velikosti (průměr koruny cca 6 až 10 m), vysázenými ve stejném sponu (cca 7,5 m).
d) Závazné je rovněž pravidelné situování stromořadí po obou stranách retenční nádrže (dle grafické přílohy).
Článek 10
SMĚRNÉ prvky prostorové regulace ZÁSTAVBY
(1) Představují soubor doporučení, jejichž dodržení by významným způsobem napomohlo k dosažení vysoké kvality urbanistického a architektonického řešení zástavby v lokalitě v intencích urbanistické a architektonické koncepce návrhu.
Sestává z následujících prvků :
a) Hranice stavebních parcel a orientační výměry stavebních parcel – optimalizuje využití území pro zástavbu při dodržení pevné, čitelné struktury urbanistického návrhu.
b) Doporučené situování a velikost objektů – představuje pravidelně řešenou zástavbu rodinnými domy výrazně obdélného půdorysu cca 9×18 m, které umožňují optimální využití navržených pozemků pro funkce obytné zahrady a současně jsou přizpůsobeny svažitému terénu lokality.
c) Hranice PK (stávající parcely) – stávající majetkoprávní vztahy v území jsou podkladem návrhu etapizace výstavby v lokalitě.
d) Doporučené situování vjezdů k objektům v postranních ulicích představuje optimální variantu členění veřejného prostoru v části (B).
e) Pro objekt komerčního (veřejného) vybavení je přípustné rozšíření zde provozovaných aktivit do přilehlé části parteru hlavního veřejného prostoru (A) (zahrádka restaurace v prostoru pěšího chodníku a zeleně před objektem apod.).
f) Plocha zeleně na jižním okraji řešeného území v ochranném pásmu železnice by měla být řešena formou pobytové rekreační louky nebo anglického parku vzhledem ke své poloze na rozhraní urbanizované městské krajiny a volné přírody lesního masivu.
Výkresová Část
A1 KOMPLEXNÍ URBANISTICKÝ NÁVRH A2 PROSTOROVÁ STRUKTURA ZÁSTAVBY A3 PARTER VEŘEJNÉHO PROSTORU B DOPRAVNÍ ŘEŠENÍ C TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA D ETAPIZACE VÝSTAVBY E ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND F ŠIRŠÍ VZTAHY G Schéma zástavby – axonometrie
