V červenci 2024 se zvýšil celkový počet uchazečů o zaměstnání evidovaných v Kraji Vysočina o 658 osob na 10 367. Počet hlášených volných pracovních míst se mírně zvýšil na 8 291. Podíl nezaměstnaných osob se oproti minulému měsíci zvýšil o 0,2 p. b. na hodnotu 2,9 %. V tomto ohledu Kraj Vysočina stále drží krok s Prahou a má tak nejnižší podíl nezaměstnaných osob v České republice.

„V Kraji Vysočina se první půlka prázdnin hlásí mírným zvýšením podílu nezaměstnaných osob, konkrétně o 0,2 procentního bodu. Je to typický prázdninový stav, který je důsledkem např. ukončení sezónních prací, dočasných letních uzavírek firem či vstupem absolventů na trh práce. Klidné letní období tak přímo pobízí k absolvování rekvalifikačních kurzů, které umožní klientům snazší nástup na podzimní trh práce. Rekvalifikace pomáhá našim klientům nejen k získání nového zaměstnání, ale i k upevnění stávajícího zaměstnání čí přesunu u svého stávajícího zaměstnavatele na lepší pracovní místo s lepším finančním ohodnocením,“ říká Lenka Nováková, ředitelka krajské pobočky Úřadu práce v Jihlavě.

Dále uvádí jeden příklad za všechny, kdy spojení rekvalifikace a nástroje Odborná praxe pomohlo klientce se vstupem do zaměstnání. „Například můžeme zmínit klientku, která měla hned několik handicapů, které jí znemožňovaly lehký vstup na trh práce. Byla vedena na Úřadě práce rok a půl, což je z našeho pohledu dlouhodobá evidence, dále měla ukončené pouze základní vzdělání a v neposlední řadě pocházela ze sociálně znevýhodněného prostředí. Tato klientka absolvovala rekvalifikaci prodavačky. Zaměstnavatel, u kterého vykonávala praxi v rámci rekvalifikace, s ní byl velice spokojen a zažádal nás o příspěvek na mzdu v rámci nástroje Odborná praxe. Klientka tak nejen že získala kvalifikaci, ale bude mít i tak potřebnou praxi, kterou zaměstnavatelé vyžadují,“ zmiňuje konkrétní pozitivní příklad aktivní politiky zaměstnanosti Úřadu práce ředitelka Nováková.

K 31. 7. 2024 evidovala Krajská pobočka ÚP ČR v Jihlavě celkem 10 367 uchazečů o zaměstnání. Jejich počet se zvýšil oproti předchozímu měsíci, konkrétně o 658 osob. Ve srovnání se stejným obdobím minulého roku je počet vyšší o 999 osob. 

Vývoj nezaměstnanosti k 31. 7. 2024

V průběhu července do evidence uchazečů o zaměstnání přibylo 1 709 osob. Ve srovnání s minulým měsícem to bylo o 551 osob více a v porovnání se stejným obdobím předchozího roku o 150 osob více.

Z evidence bylo během sledovaného měsíce vyřazeno celkem 1 051 uchazečů (ukončená evidence, vyřazení uchazeči). Bylo to o 196 osob méně než v předchozím měsíci a o 12 osob méně než ve stejném měsíci minulého roku. Do zaměstnání z nich ve sledovaném měsíci nastoupilo 808, tj. o 184 osob méně než v předchozím měsíci a o 101 osob více než ve stejném měsíci minulého roku. 692 uchazečů o zaměstnání bylo umístěno prostřednictvím úřadu práce, tj. o 177 méně než v předchozím měsíci a o 326 více než ve stejném období minulého roku. 243 uchazečů bylo vyřazeno bez umístění. 

Všechny okresy Kraje Vysočina patří stále mezi okresy s nejnižším podílem nezaměstnanosti v ČR (PNO v ČR je 3,8). Nezaměstnanost v červenci se ve všech okresech Kraje Vysočina zvýšila o 0,2 p. b. Nejnižší podíl nezaměstnaných osob v kraji má stále okres Pelhřimov, který se řadí s 2,3 % mezi okresy s nejnižší mírou nezaměstnanosti v celé České republice. Nejvyšší podíl nezaměstnaných osob v Kraji Vysočina měl okres Třebíč, a to 3,3 %.

 Nezaměstnanost v okresech k 31. 7. 2024

Podíl nezaměstnaných osob, tj. počet dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15 -64 let k obyvatelstvu stejného věku, k 31. 7. 2024 se oproti předchozímu měsíci zvýšil na úroveň 2,9 %. Podíl nezaměstnaných žen se zvýšil o 0,3 p. b., a to na hodnotu 3,4 %, podíl nezaměstnaných mužů se rovněž zvýšil, a to o 0,1 p. b. na hodnotu 2,4 %.

Ke konci července bylo evidováno na Krajské pobočce ÚP ČR v Jihlavě 5 832 žen. Jejich podíl na celkovém počtu uchazečů činil 56,3 %. V evidenci bylo rovněž 1 638 osob se zdravotním postižením, což je o 40 osob více než minulý měsíc. Z celkového počtu nezaměstnaných tak osoby se zdravotním postižením tvoří 15,8 %.

Ke konci tohoto měsíce bylo evidováno 451 absolventů škol všech stupňů vzdělání a mladistvých. Jejich počet se ve srovnání s předchozím měsícem zvýšil o 50 osob a porovnáme-li se stejným obdobím v minulém roce, je to o 13 osob méně. Na celkové nezaměstnanosti se podíleli 4,4 %.

Podporu v nezaměstnanosti pobíralo 3 758 uchazečů o zaměstnání, tj. 36,2 % všech uchazečů vedených v evidenci.

Kraj Vysočina evidoval k 31. 7. 2024 celkem 8 291 volných pracovních míst. Jejich počet byl o 30 vyšší než v předchozím měsíci a o 49 nižší než ve stejném měsíci minulého roku. Na jedno volné pracovní místo připadalo v průměru 1,3 uchazeče, nejvíce v okrese Žďár nad Sázavou (2,7) a naopak nejméně v okrese Pelhřimov (0,5). Z celkového počtu nahlášených volných míst bylo 467 vhodných pro osoby se zdravotním postižením (OZP), na jedno volné pracovní místo připadaly 3,5 OZP. Volných pracovních míst pro absolventy
a mladistvé bylo registrováno 2 491, na jedno volné místo připadaly 0,2 uchazeče této kategorie. Z celkového počtu 8 291 volných pracovních míst bylo 29,5 % míst bez příznaku „pro cizince“. Na zbylých 70,5 % pracovních míst mohli zaměstnavatelé přijímat také pracovníky ze zahraničí.

Během července 2024 došlo k poklesu uzavírání nových dohod oproti předcházejícím měsícům. Tento jev může být způsoben začátkem prázdninových měsíců, kdy je každoročně nižší zájem zaměstnavatelů nabírat nové zaměstnance.

V projektu Záruky pro mladé (určené pro lidi do 30 let) bylo podáno několik nových žádostí. V projektu Nová etapa (pro lidi ve věku 30–54 let) byly uzavřeny dohody na pracovní pozice „správci objektů“, „pomocní kuchaři“ nebo „pracovníci péče o děti v oblasti předškolní výchovy v mimoškolních zařízení“. V projektu Věk není překážkou (pro lidi nad 55 let) nalezli uchazeči uplatnění na trhu práce jako „ostatní uklízeči a pomocníci“ nebo „pracovníci přímé obslužné péče v oblasti pobytové péče“. V projektu OZP, který je určený pro zdravotně postižené, byly uzavřené dohody na pracovní pozice „uklízečka“ a „prodavači potravinářského zboží“.

Na chráněný trh práce přibylo i v červenci několik zaměstnavatelů, se kterými byly uzavřeny dohody.

Autor: Martin Bušo, tiskový mluvčí  Úřadu práce ČR